Čísla za celou naší planetu hovoří jasně. Podle odhadů skončí až 32 milionů tun pneumatik jako odpad. Ročně.
A prý to bude v souvislosti s rozšiřováním elektromobilů ještě horší. Je totiž skoro jisté, že se budou rychleji opotřebovávat. I proto, že točivý moment elektromotorů je podstatně větší, než u vozidel se spalovacími motory, a svou roli zde hraje i jejich váha - díky jejich těžkým bateriím. I když se pneumatikáři pochopitelně snaží, aby dopady na životní prostředí byly co nejmenší.
Ekologická likvidace nebo recyklace ojetých automobilových plášťů, ať už osobních nebo nákladních, stále není optimální. Existuje sice celá řada metod, jak s takovým odpadem více či méně smysluplně naložit, ale i tak mnoho z nich končí třeba ve spalovnách nebo na skládkách.
I proto jeden z největších výrobců, francouzský Michelin, buduje v Chile první zařízení na světě k recyklaci pneumatik třeba právě třeba pro náklaďáky a stavební stroje. Má poskytovat komplexní řešení, tedy odebírat staré pneumatiky a nabízet materiál získaný jejich recyklací k dalšímu použití. Umístění v Jižní Americe budiž bráno jako další z důkazů, že recyklace pneu je skutečně celosvětovým problémem.
Zařízení je společným podnikem Michelinu a švédské společnosti Scandinavian Enviro Systems, která dodala patentovanou technologii pro zpětné získávání sazí, oleje, oceli a dalších látek z použitých gum.
„Na základě reakce trhu a našich vlastních výpočtů by právě olej získaný z pneumatik s ukončenou životností mohl přispět k výraznému zvýšení výnosů z recyklačních závodů, které používají naši technologii,“ předpovídá Thomas Soerensson, generální ředitel Scandinavian Enviro. Pyrolýzní olej získávaný z tepelně zpracovaného odpadu bez přístupu kyslíku, má vysoký biologický podíl díky obsahu přírodního kaučuku v pneumatikách. A zájem o něj je prý enormní. Nakonec není divu. Může totiž efektivně nahrazovat fosilní paliva.
Chilský provoz dokáže zpracovat až 30 000 tun pneumatik ročně, a z nichž „vytěžit“ na 14 000 tun oleje. A Švédové se jej chystají certifikovat v souladu s nařízeními REACH Evropské unie, což by usnadnilo jeho prodej i přepravu do různých částí světa, včetně Evropy.
Menší část recyklovaných materiálů pak znovu použijí na výrobu nových pneumatik, ale i dopravních pásů, antivibrační prvků a podobně. A pochopitelně i pro výrobu tepla a energie pro vlastní potřebu.
A další příklad? Tak třeba mladý, jen shodou okolností chilský start-up s názvem T-Phite, tvrdí, že z vyřazených pneumatik by mohl získávat rekuperované saze. Jeho experti chtějí, opět pyrolýzou, vystavovat pneumatiky extrémním teplotám, a tak je, zjednodušeně řečeno, rozložit až na ty nejmenší možné částečky. A z nich získávat grafit, který by pak našel uplatnění při výrobě anod pro iont-lithiové baterie do elektromobilů.
„Náš proces je inovativní především proto, že řeší dva problémy zároveň. Tím prvním je likvidace pneumatik, a druhý spočívá v poptávce po materiálech, které jsou klíčové k přechodu od spalovacích motorů k elektromobilitě,“ uvedla pro agenturu Reuters Bernardita Diazová, generální ředitelka a spoluzakladatelka společnosti T-Phite. A současně potvrdila značný zájem ze strany potenciálních investorů. Materiálu by měli mít dostatek. Vždyť jen ve Spojených státech vyřadí každý rok z provozu asi 250 milionů pneumatik, ovšem recyklací projde jen polovina z nich.
Zdroj: Michelin, Scandinavian Enviro system, T-Phite
Foto: ilustrační