Také jste si všimli, že celá spousta řidičů očividně neví, jak správně a hlavně kdy zapnout mlhová světla? Někteří dokonce ani netuší, kde se v jejich vozidlech vůbec zapínají… Ale jak je vidět, toto zdaleka není ten největší problém.
Až dvě třetiny řidičů prý neumějí používat mlhová světla vůbec. A to je rozhodně víc, než malé množství. Zvlášť když jsou mlhy jen občasné, a střídají se s úseky s dobrou viditelností. Tak s tím už má většina řidičů pořádný problém. Navíc mnoho z nás mlhovky sice za snížené viditelnosti správně rozsvítí, ale pak je zase zapomene vypnout…
O tom, kdy je správné zapínat mlhovky a kdy ne, se vedou mnohdy vzrušené diskuse. Nejen mezi dopravními experty, ale současně i mezi řidiči. Zákon číslo 361/2000Sb., o silničním provozu, v paragrafech 32 a 2, přitom jasně říká:
Důležité tedy je, aby řidiči při snížené viditelnosti zapnuli zadní mlhová světla. Pokud máte i přední mlhovky, můžete je použít, nebo taky ne. Záleží v tomto případě na vás. Ostatně i proto, že každý automobil ve své výbavě přední mlhovky nemá. A zákon, ve své dobrotivosti, ani tak vlastně nechce, abychom sami dobře viděli, ale aby nás dobře viděli hlavně další účastníci silničního provozu. Ale potom, když už zhoršené povětrnostní podmínky pominou, nezapomeňte mlhovky zase vypnout.
V Evropě mají všechny automobily zadní mlhová světla namontována povinně. Některé mají mlhovku jednu, jiné modely dvě. Barvy kontrolek světel do mlhy na palubních deskách jsou dvojí - zelená pro přední a oranžová pro zadní, to aby neunikla pozornosti řidičů. Přední mlhovky svítí bíle, a jsou nainstalovány co možná nejblíže k povrchu silnice. Zadní mlhová světla svítí červeně, a to buď samostatně, nebo jako součást zadních skupinových svítilen. Přední mlhovky jsou montovány do čelní části vozu nízko proto, že mlhu „podsvítí“, zadní mlhovky pak, díky mnohem vyšší svítivosti, mlhu zase prostě „prosvítí“. Řidiče za námi ale mohou intenzitou světla nepříjemně rušit. A navíc v mlze také mnohdy nevědí, jestli právě brzdíme či ne.
A další. Pokud mají automobily k dispozici automatické denní svícení, tak řidiči často zapomínají při snížené viditelnosti rozsvítit řádné osvětlení. Neuvědomí si v té chvíli, že vzadu jim vůbec nic nesvítí, a jsou pro ostatní řidiče takřka neviditelní. A když navíc čidlo nevyhodnotí světelné podmínky jako natolik špatné, a tlumená světla automaticky nerozsvítí, je na problém zaděláno.
Většina řidičů mlhovky používá nadbytečně, to ano. Ale na druhou stranu jde o subjektivní vnímání jevu, kdy jsou pro někoho zhoršené podmínky právě teď, a pro někoho ještě ne... V Německu, ale i v jiných evropských zemí, za podmínku pro rozsvícení mlhových světel mají obecně skutečnost, kdy viditelnost objektivně klesne pod 50 metrů. A pak nemůžete jet rychleji než 50 km/h ani na dálnici. A je to. Ale jedno je jisté. Pokud vás podmínky donutí jet s rozsvícenými mlhovkami, je to proto, že je viditelnost sama o sobě špatná. A tomuto stavu musíte také přizpůsobit rychlost jízdy.
Jízda v mlze je prostě nebezpečná. Viditelnost klesá, a mlha, mrška, ještě k tomu zkresluje vnímání rychlosti, s jakou se s vozidlem pohybujeme. Podvědomě tak vnímáme naší skutečnou rychlost jako nižší, a zdá se nám, že se po silnici tak nějak vlečeme. I když to není pravda. Vzdálenost od okolních předmětů také vidíme větší, než doopravdy je, a o stojícím vozidle si zase můžeme myslet, že stále jede… Nehody v mlze tak mají tragičtější následky. Za husté mlhy je proto dobré pamatovat na zdravý rozum a jezdit tak, abychom byli schopni zastavit na takovou vzdálenost, na jakou máme rozhled. Lepší rady asi není.
