Posledním březnovým dnem skočila i zákonná povinnost jezdit na zimních pneumatikách. Platila od listopadu celých dlouhých pět měsíců, takže nastal už ten pravý čas na změnu za letní?
To sotva, i když podle spotřebitelských průzkumů jen asi čtvrtina motoristů přezouvá až podle toho, jak se počasí skutečně vyvine. S příchodem astronomického ani kalendářního jara ale žádný ideální čas pro přezutí samozřejmě nenastává.
Pravda, zákonná povinnost ukládající motoristům od listopadu do března obouvat zimní pneumatiky, už není aktuální, ale to neznamená, že hned druhý den musíte spěchat do pneuservisu. Zákon k tomu v tomto případě nikoho ani nenutí.
Vždy bude záležet jen na aktuálním počasí, zdali je už dostatečně „zralé.“ Tedy, že se venkovní teploty budou už trvale držet zhruba nad sedmi stupni Celsia – a stoupat výš. Není to žádný mýtus. Vše vychází z dlouhodobých klimatologických výzkumů, z nichž vyplývá, že v našich zeměpisných šířkách pravidelně klesá průměrná teplota právě pod 7° Celsia vždy od začátku října do konce března.
Pak už jde pravidelně nahoru. Výrobci pneumatik se tomu čistě pragmaticky jen přizpůsobují. Takže pod touto teplotní hranicí nabízejí zimní gumy s měkčí směsí pro lepší přilnavost za chladu, a nad ní zase pneu letní se směsí tvrdší, a samozřejmě s odlišným dezénem. Sáhnout můžete i po celoročních. Ovšem s tím, že nemusí vyhovovat každému. A potom - i když šly s kvalitou značně nahoru, vždy půjde o kompromis ve stylu něco za něco.
Můžete si samozřejmě na kolech nechat zimní gumy a takzvaně je během léta „dojíždět.“ Hloubka dezénu přitom musí být minimálně 1,6 milimetru. Faktem ovšem zůstává, že zimáky nejsou při vyšších venkovních teplotách tak bezpečné jako letní, díky měkčí směsi se rychleji opotřebovávají, ztrácejí přilnavost, jsou hlučnější a mají i vyšší valivý odpor. Čímž zadělávají na vyšší spotřebu paliva.
A hlavně se u nich, oproti letním, prodlužuje brzdná dráha především na suchu - až o dvacet procent. Navíc nevykazují, vzhledem k většímu počtu drážek pro lepší odvádění vody a sněhové břečky, zrovna optimální kontaktní plochu.
Auto se potom obtížněji ovládá hlavně v zatáčkách. Letní pneu mají běhounových drážek méně, o to více však dostávají speciální lamely minimalizující, mimo jiné, vznik aquaplaningu, a při vyšších teplotách jsou podstatně přilnavější na suché i mokré silnici.
A jaké letní pneumatiky si vybrat? Jestliže koronavirus s našimi zvyklostmi notně zamával, a mnozí motoristé přehodnocovali nákupní priority, tak současný vývoj ekonomiky k nějak závratnému utrácení také nevybízí. Takže zájemci o nové nejspíš budou vybírat v takzvaném „budgetovém“ segmentu, jinými slovy mezi kvalitními ekonomickými pneumatikami za rozumnou cenu, v rozpětí tak od čtyř do šesti tisíc korun za sadu.
Což samo o sobě vůbec není na škodu. V této kategorii bývá k mání hned celá plejáda zajímavých značek. Třeba od domácích „barumek“ – namátkou Bravuris 5 HM, přes stále vyhledávané Goodride Sport SA-37 s výbornou přilnavostí především za mokra, Sebring Road Performance či Orium High Performance, obě ze stáje Michelinu, nebo Nexen N'blue HD Plus a další a další…
Zdroj: BESIP
Foto: ilustrační