Celá řada motoristů prý jen tuší, kdy asi tak rozsvítit mlhová světla. A co hůř, nejsou výjimky, kdy kolikrát ani nevědí, kde se vůbec zapínají.
Což je na pováženou, protože jízda v mlze, a je úplně jedno, jestli teď v předjaří, nebo za podzimních plískanic, bývá zkrátka nebezpečná sama o sobě. Viditelnost rapidně klesá, a mlžný opar dokáže až neskutečně zkreslovat pocit rychlosti.
Takže podvědomě vnímáme naší skutečnou rychlost jako nižší, i když opak je pravdou. I odstup od vzdálených předmětů vnímáme jako větší, než doopravdy je, a o stojícím autě si můžeme myslet, že je stále v pohybu.
O tom, kdy je třeba zapínat mlhovky a kdy ne, se stále vedou mnohdy rozporuplné diskuse i mezi dopravními experty. Přitom Zákon číslo 361/2000Sb., o silničním provozu, v paragrafech 32 a 2, jasně říká, že:
„Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.“ A upřesňuje: „Snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu…“
Důležité tedy je, aby při snížené viditelnosti řidiči zadní mlhová světla zapínali. Pokud máte i přední, použít je můžete, povinnost to ovšem není. Vždyť mnohé automobily je ve výbavě ani nemají. Zadní mlhová světla ale v Evropě mají všechny automobily ve výbavě povinně.
A pokud jde o barvy kontrolek zapnutých světel do mlhy, jsou na palubních deskách také stejné - zelená pro přední mlhovky a oranžová pro zadní. V praxi pak přední svítí bíle, a jsou umístěny co nejblíž k silnici, aby mlhu jaksi podsvítily. Zadní svítí červeně, přičemž vzhledem k vyšší svítivosti mlhu zase jakoby prosvítí.
Může se také leckomu zdát, že řada motoristů zapíná mlhovky zbytečně brzy nebo naopak příliš pozdě. V tomto případě jde opět o subjektivní vnímání skutečnosti - pro některé nastávají zhoršené světelné podmínky zrovna teď, a pro jiné správný čas ještě zdaleka nedozrál…
V Německu i v některých dalších evropských zemích proto za vhodný okamžik pro zapnutí mlhovek stanovili skutečnost, kdy viditelnost objektivně klesne pod 50 metrů. Všichni pak tomu musí přizpůsobit rychlost jízdy, a to na 50 kilometrů za hodinu.
Důležité také je mlhovky zase neprodleně vypnout - jakmile zhoršené povětrnostní podmínky pominou. Řidiče za námi totiž mohou svou intenzitou nepříjemně rušit.
Zdroj: Policie ČR
Foto: ilustrační