V období od letošního jara do podzimu došlo na našich veřejných komunikacích k více než sedmi tisícům srážek motorových vozidel se zvěří. Od nepaměti totiž právě teď migruje za potravou. Po svých prastarých trasách. A ano. „Kupodivu“ i přes silnice.
Podle dopravních odborníků, a zejména myslivců, se přitom nedá jednoznačně určit, která místa jsou nejnebezpečnější. Migrující zvěř se může objevit prakticky kdekoliv.
Nejnovější čísla ukázala statistika s názvem SRNA index, kterou na základě policejních dat sestavuje již pátým rokem Generali Česká pojišťovna ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu (CDV). Vždy v cyklu jaro-podzim, takže nejčerstvější aktualizace proběhla zrovna začátkem listopadu.
A je to tak, jak experti předpokládali. Počty nehod, a tím i pojistných událostí, po určitém, koronavirovém, útlumu opět rostou. Celkové škody letos šly přes 284 milionů korun, a jejich průměrnou výši na jeden případ pojišťovny vyčíslily na 45 tisíc korun.
Jednoznačně vedou střety s vysokou zvěří, těsně před divočáky a zajíci; časté jsou však i kolize se psy. Nejvíc z nich potom připadá na silnice II. tříd, a to zejména ve Středočeském kraji, což vzhledem k jeho silniční síti v délce 9 638 kilometrů ani nepřekvapuje. Následuje Vysočina a Ústecký kraj.
Když už dojde k nejhoršímu, postupujte stejně, jako při každé jiné dopravní nehodě, a tentokrát vždy volejte Policii České republiky. Je totiž úplně jedno k jak velké škodě vlastně došlo. A to proto, že k újmě přišla i takzvaná „třetí“ osoba, tedy místní myslivecké sdružení, či majitel honitby.
Policisté nehodu zdokumentují, řidič dostane protokol o nehodě pro pojišťovnu, a protože takové střety následují po náhlém, neočekávaném vběhnutí zvěře na vozovku, řidiči postih nehrozí. Pokud ovšem…
Pokud ovšem srážku neohlásí, vysoká pokuta ho zcela jistě nemine. Stejně jako by ujel od dopravní nehody, nebo zraněné zvíře ponechal bez pomoci. Tady zase může čelit třeba obvinění z týrání zvířat…
A také si na místě uhynulé, nebo zraněné zvíře, nemůže jen tak naložit do kufru a odvézt domů. Takový skutek lze bez rozpaků kvalifikovat jako přečin krádeže, přestupek proti majetku, i pytláctví.
Za divokou, volně žijící zvěř pochopitelně nikdo neodpovídá. Takže od státu, ani od mysliveckého sdružení, majitele honitby a podobně, náhradu logicky nedostanete. Může ji však zaplatit pojišťovna. Ale jen v případě, že je „střet se zvěří“ součástí vašeho pojištění.
Nutno dodat, že za škodu způsobenou hospodářskými, či domácími zvířaty, a to je ten rozdíl, platí ze zákona vždy jejich majitel. Protože si je, řekněme, dostatečně neohlídal.
Zdroj: Policie ČR, Generali Česká pojišťovna, CDV
Foto: ilustrační