S mikrospánkem za volantem to není jen tak. Podle experimentálních měření sice trvá nanejvýš jen pár vteřin, ale následky případných dopravních nehod mohou být i fatální.
Odborníci jej dokonce, podle Mezinárodní klasifikace poruch spánku a bdění (International Classification of Sleep Disorders), dělí na dva typy. Prvním je mikrospánek se zavřenýma očima, a ten druhý, zrádnější, s očima otevřenýma.
Takže ani spolujezdec na předním sedadle nemusí nic poznat. V každém případě, pokud řidiče už dožene, nevnímá, nevidí, ani nic neslyší. Probouzí se potom náhle, většinou úlekem, protože podvědomí přece jenom pracuje, často prudce trhne volantem - a neštěstí může být hotovo.
Mikrospánek se pochopitelně dostavuje v nočních hodinách, tradičně tak okolo druhé, kdy jsme od přírody přece jenom zvyklí dávno odpočívat. A nejčastěji při dlouhých jednotvárných cestách.
Imunní je před ním jen málokdo, ale s největší pravděpodobností se dostaví zejména u řidičů z povolání, u osob s poruchami spánku obecně bez rozdílu věku, případně pracujících ve směnných provozech. Ovšem žádnou výjimkou není, když „přepadne“ i velmi mladé držitele řidičského oprávnění.
Přitom lidský organismus dokáže s dostatečným předstihem dávat na vědomí, že něco není v pořádku. Jenže mnozí z motoristů jeho signálům nevěnují dostatečnou pozornost.
Všechno může začínat například zpočátku nevinným zíváním, doprovázeným, dejme tomu, ještě pálením očí, začnete cítit, že už se vám nesedí tak pohodlně, jako před chvílí - až přijde fáze určité apatické strnulosti za volantem, včetně pomalejších reakcí na cokoli… To už může být mikrospánek doslova za dveřmi.
Nejúčinnější prevencí proti mikrospánku pochopitelně bývá důkladný odpočinek před každou delší cestou, nejlépe prý ve vlastní posteli. Promyšlená skladba nápojů a potravin, které si budeme brát s sebou pro neustálé udržování pozornosti, když mozek vysílá tělu podněty k odpočinku. A nespoléhat na to, že vás nejrůznější asistenční systémy, pokud je máte zabudované v autě, včas proberou.
To si raději povídejte se spolujezdci. A ještě než vás začne zmáhat úvaha a ospalost, raději zastavte po každých dvou hodinách jízdy, a protáhněte se. A pamatujte i na to, že mikrospánek vás může zastihnout nejen v noci, ale vlastně kdykoli. I v pravé poledne.
Zdroj: ICSD
Foto: ilustrační
