Kupujete ojetinu? Tak snad nejdřív fakta. Není to tak, že by zájemci o koupi ojetého vozu byli odkázáni výhradně na služby autobazarů. I když v poslední době si dávají záležet na tom, aby byly hodně slyšet.
Jen asi 48 procent motoristů si v poslední době koupilo ojeté auto v autobazaru. Dalších 35 procent na inzerát, a zhruba 28 procent prostřednictvím svých známých. Což vyplynulo z nedávného výzkumu společnosti NMS Market Research, ve spolupráci se Sdružením na ochranu vlastníků automobilů (SOVA).
Jistě, průměrná cena ojetin, podle statistiků, na českém trhu v prvním pololetí meziročně stoupla o téměř 16 procent až na 245 000 korun, když její nárůst zrychlil zejména v červnu i v červenci. A jak se zdá, bude tomu tak i v budoucnu.
Příčiny jsou vesměs známé, a svou roli v tom nepochybně hraje i zřejmě uměle vyvolávaná poptávka. Inu, soustavná marketingová a mediální masáž určité cílové skupiny dokáže někdy dělat divy. Průměrná doba prodeje ojetého vozu se tím ovšem snížila ze 106 na 96 dní, někde i na méně.
Ve druhém čtvrtletí také výrazně ožil trh zánovních ojetin, pro zájemce, kteří nechtějí na nový vůz z výroby čekat. Teď zase kvůli potížím s nedostatkem čipů, když jejich výrobci prý svůj zájem přesunuli od aut směrem k herním konzolím a podobně. V průměru měly ojeté vozy, prodávané v prvním pololetí, najeto zhruba 158 000 kilometrů, což je méně než loni touto dobou, kdy to bylo 166 000 km.
Zázrak? Asi ne, protože jedním z pravděpodobných vysvětlení může být častější, nebo spíš mohutnější stáčení tachometrů… Co asi tak jiného, když se jejich věk nijak výrazně nemění, a stagnuje na devíti letech?
Navíc současná doba, kdy se kvalitní ojeté vozy stávají, i kvůli koronavirové pandemii, až luxusním zbožím, představuje doslova žně pro nejrůznější podvodníky. Jak připomíná i známý ekonom Lukáš Kovanda, mimo jiné hlavní ekonom Trinity Bank, růst cen, zejména právě lepších ojetin, je pro ně teď lákavější než kdy jindy.
Takže zdokonalují své, už tak „vybroušené“ techniky, jak přivést k životu i těžce havarovaná vozidla, ale také dovednosti při falšování jejich původu, padělání servisních knížek, a hlavně v legalizaci kradených vozů… Finance na to pochopitelně mají.
Proto zájemci o prakticky jakoukoli ojetinu musejí být ještě, řekněme, předvídavější než dřív, aby si šeredně nenaběhli. I když - podle průzkumu společnosti Cofidis, jsou Češi opravdu opatrnější, a nějakou „levárnu“ tak nějak podvědomě čekají.
A než se rozhodnou ke koupi, trvá to polovině z nich až měsíc, a každý desátý se dokonce rozmýšlí půl roku i déle. Někdy ovšem ani to nepomůže, přestože se internet doslova předhání v detailních radách, jak prodejcům nenaletět, a co všechno by pro to měli udělat. Stejně se to ale ne vždy - a ne každému - podaří.
Jisté je, že až osmdesát procent zájemců v bazarech stále preferuje především cenu a najeté kilometry, jako rozhodující kriteria. Spotřeba paliva je až další v řadě, stejně jako historie vozu.
U soukromých prodejů potom polovina zájemců opomíjí nejen kvalitní technickou prohlídku odborníkem, což samozřejmě není podmínkou, ale i uzavření řádné kupní smlouvy. Co dodat?
Zdroj: SOVA, Cebia, Cofidis
Foto: ilustrační
