V podstatě máte dvě legální možnosti. Buď je můžete vyprovodit z garáže jako odpad, což v tomto případě znamená odvoz do sběrného dvora. Ovšem za určitý poplatek. Nebo odevzdat na takzvaných místech zpětného odběru. Zdarma.
Zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., říká, mimo jiné, že výrobci, dovozci a významní prodejci pneumatik mají přímo povinnost místa zpětného odběru zajistit. A to tak, že musí být veřejně přístupná, stejně jako prodejny, viditelně označená, a zpětný odběr pneumatik jakékoliv produkce, bez ohledu za značku a typové označení, musí být současně službou motoristům zdarma. Navíc bez nutnosti zakoupit si, na „oplátku,“ třeba pneu nové, nebo si v pneuservisu nechat auto přezout.
Jak to takové „povinné osoby,“udělají, je jejich věc, ale v podstatě mohou zpětný odběr ojetých pneu zajišťovat individuálně na své náklady, nebo prostřednictvím „kolektivního“ systému s názvem ELTMA (ELT Management Company Czech Republic). Existují tedy dva seznamy míst pro zpětný odběr, a na stránkách Ministerstva životního prostředí ČR můžete třeba právě do seznamu ELTMA - i se všemi podrobnostmi - samozřejmě nahlédnout. Dodejme, že mezi „povinné osoby“ v oblasti zpětného odběru samozřejmě patří také společnost Megamoto (Megamax24) jako přední prodejce a dovozce motocyklových i automobilových pneumatik v České republice.
Jak velkou ekologickou zátěž ojeté pneumatiky představují, dokládají některá čísla. Například, podle údajů Ministerstva životního prostředí, se jen u nás v Česku každoročně nashromáždí až 70 tisíc tun ojetých pneumatik. Přitom v posledních letech se síti ELTMA, s bezmála třemi tisícovkami míst zpětného odběru, daří získat zpět k ekologické likvidaci nebo recyklaci, přes polovinu z nich. A když si představíme, že se na celém světě ročně prodá asi 1,5 miliardy pneumatik, z nichž se dalšího zpracování dočká také jen polovina…
Řada světových výrobců, dovozců i významných prodejců pneu na sebe bere plnou odpovědnost, a snaží se s tímto stavem něco udělat - mimo jiné i díky zpětným odběrům. Navíc hrozba stále přísnějších emisních limitů ze strany EU je i pro ně příliš bezprostřední.
Ale pak jsou tady tací, kterým je to úplně jedno. Hlavně že mají zisk, a na životní prostředí žádné ohledy neberou. Řeč je zejména o menších, příležitostných dovozcích i pochybných internetových prodejcích, kteří o ekologii, natož o zpětném odběru, neuvažují ani náhodou.
Není proto divu, že desetitisíce ojetých gum pak přistávají na nelegálních skládkách, nebo v příkopech podél cest. Přitom možností, jak ekologicky zlikvidovat použité pneumatiky, včetně smysluplné recyklace, je hned celá řada. Byť jsou s tím spojeny poměrně vysoké finanční náklady a značné logistické nároky. Ale o tom zase příště.
Zdroj: MŽP ČR, ELTMA
